• Sfumato

      •  

        Rozhovor s Márií Navrátilovou,

                                 autorkou metody Sfumato® (Splývavé čtení®)

        Zhoršující se čtenářská gramotnost je fakt, který potvrzují mezinárodní srovnávací výzkumy i zkušenosti pedagogů ve školách. A tak se organizují kampaně a akce na podporu čtenářství (např. Celé Česko čte dětem nebo Dekáda gramotnosti OSN), do nichž se zapojují i mediálně známé osobnosti; velký kus práce odvádějí knihovny a jejich dětská oddělení vychovávající čtenáře prostřednictvím Noci s Andersenem, anketami, jako je např. Anketa SUK – Čteme všichni, nebo soutěžemi.

        Kde hledat příčiny současného nepříznivého stavu? Lze si vše vysvětlit jako důsledek zvýšeného zájmu dětí o počítače, televizi? Je na vině výchova v rodině, jež předává svým potomkům vzorce chování, a tedy i vztah ke kultuře, literatuře a umění vůbec? Anebo děti nečtou, protože jim to nejde, a proto je to nebaví a od čtení je to hned na začátku odrazuje?

        Na názor a zkušenosti jsme se zeptali propagátorky jednoho z metodických postupů, které usilují pomoci dětem překonat obtíže a od prvopočátku je učit číst tak, aby jim čtení šlo snadněji a aby je úspěch motivoval k získání potřebné úrovně čtenářské gramotnosti.

        Vy se, paní doktorko, pohybujete mezi začínajícími čtenáři už mnoho let. Souhlasila byste s předešlými slovy nebo vidíte příčiny současného neuspokojivého stavu čtenářství jinde?

        O tom, jak podpořit čtenářskou gramotnost, bylo řečeno a napsáno již mnoho, včetně zmíněných výzkumů a projektů. Vše, co jste vyjmenovala, má více či méně dopad na kvalitu čtenářství. Vklad rodiny považuji za elementární. Škola, tedy pedagog, již na něčem staví, doplňuje, rozvíjí a motivuje dál. Přístup k Internetu pak vzbuzuje zájem o získávání dalších informací atd. Pokud však některý ze jmenovaných prvků selže, tedy neplní svou funkci, jak by měl, nastává kritický moment. Všichni víme, že náprava je mnohem bolestivější a těžší než prevence.

        V poslední době však přibývá i případů dětí, které přes všestrannou péči vykazují značné obtíže při čtení nebo psaní, v horším případě kombinovaně, i když intelekt mají zcela normální, můžou jej mít i nadprůměrný.

        Odhlédněme nyní od toho, že hranice mezi skutečnou (resp. diagnostikovanou) dyslexií, úrovní osvojení si fonologického uvědomění, fonematického vnímání a obecnou nezralostí centrální nervové soustavy jsou nejasné a prozatím dostatečně neprobádané, že definic dyslexie existuje na čtyři desítky, a nelze tedy hovořit o přesné, jednoznačné diagnóze, a soustřeďme se na odstranění problému samotného: totiž naučme všechny děti číst!

        Takže Vy máte recept, jak na to?

        Ano, troufám si říct, že ano. Můžeme je to naučit takovou metodou, jež zaručí, že budou číst správně, a zároveň tak, aby měly radost z výsledků své práce.

        Takové tvrzení si určitě zaslouží podrobnější vysvětlení: co znamená číst správně?

        To znamená číst bezchybně, plynule, se správnou intonací při respektování individuálního tempa a samozřejmě s plným porozuměním. Právě zde hraje klíčovou roli zvolená čtecí technika, ale i celá metodika čtení. Tím se vlastně vracím obloukem k tématu na začátku, tedy položení základů čtenářské gramotnosti. Vedle rodiny je to správně zvolená metoda výuky prvopočátečního čtení, která jednou provždy ovlivní zájem dítěte o četbu a čtenářství. Tady se zakládá a formuje vztah k (celoživotnímu) vzdělávání. Jinak řečeno, bude-li dítě při čtení dosahovat úspěchů a denně je prožívat, bude mít radost, bude se těšit do školy, bude mít silnou motivaci.

        A dodávám pro ty učitele, kteří si stále stěžují na problémy s kázní: nebude zlobit! Samozřejmě to platí i pro ostatní předměty, ale potíží třeba s matematikou mají děti výrazně méně než právě se čtením a psaním. V opačném případě tedy v okamžiku, kdy dítě zažije pocit neúspěchu při čtení se pro něj tato činnost stává utrpením. O školu, kam nastoupilo velmi rádo a kam se těšilo, přestává mít zájem. Může dojít až k psychické devastaci dítěte, která se navenek často projevuje změnou chování – vůči svým vrstevníkům, rodičům i učitelům. Žák se stává agresivním, nezvladatelným, problémovým dítětem, které se nechce učit, v hodinách vyrušuje, zlobí, neumí se chovat, utíká za školu, nebo zcela naopak: stává se z něj apatický či vynervovaný jedinec.

        Sfumato a Splývavé čtení jsou tedy příkladem toho, jak úspěšně a zároveň přirozeně uvést děti do světa aktivního čtenářství. Mohla byste je ve stručnosti představit?

        Technika Splývavého čtení staví na poznatcích neurofyziologických zákonitostí, jimiž se řídí orgány zraku, sluchu a hlasu, a respektuje způsob, jak pracuje lidský mozek a jak funguje dětské vnímání. Při vytváření čtecích návyků se pracuje se zrakem a sluchem zároveň, a to v přesné posloupnosti, za dostatečné podpory dechového aparátu a s podmínkou správného tvoření hlásek (např. bez zbytečných přídavných zvuků). Rozlišování prvků řeči se spojuje se sluchovou a zrakovou pamětí a následně s představivostí.

        Splývavé čtení je dále založeno na levopravé orientaci: čtenář očima snímá v předstihu jedno, dvě či více slov ještě před hlasovou expozicí. Má tedy čas na nezbytnou bezchybnou analýzu písmene. Slovo nevysloví dříve, než ho správně přečte očima. Cílem je tedy synchronizace několika procesů. Výslednicí je pak bezchybné čtení.

        Ale nejen to – jde také o metodiku Sfumato jako celek. Při čtení se učí zároveň jazyk vnímat, prožívat a konečně mu hlavně porozumět. Cestu k porozumění usnadňuje doprovodná dramatizace prožitků. Velký důraz je kladen na vlastní tvořivost dětí.

        Nevyčerpatelné možnosti se zároveň skrývají ve využívání mezipředmětových vztahů s výtvarnou či hudební a tělesnou výchovou, ale i matematikou a prvoukou. Tady všude je netušený prostor pro práci s pamětí krátkodobou postupně měnit v paměť dlouhodobou nebo pro systematické rozvíjení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností dětí. Do výtvarné výchovy je rovněž přímo zakomponováno psaní (nácvik švihů a postupný přechod k tahům).

        Metod používaných v českém školství při výuce prvopočátečního čtení je však několik. Mohla byste je porovnat?

        Metody počátečního čtení u nás používané jsou čtyři: slabikotvorná, genetická, globální a Sfumato. Po stránce techniky zpracování se slabikotvornou metodou čtou slova skládáním slabik, genetickou metodou se slovo čte po písmenkách a potom znovu vysloví najednou, globální metodou čteme slovo ihned ‚najednou‘ jako celek, přičemž u Sfumata se jednotlivé grafémy zrakem periferně načítají a všechny fonémy v celém slově se vyslovují hlasitě a legatem (tj. vázaně).

         

        Techniku čtení je vhodné posuzovat nejen z hlediska psychologického či neuropsychologického, ale i z hlediska neurofyziologického tedy jak se chovají v procesu učení zrak, dech, hlas a sluch. A z tohoto úhlu pohledu bych argumentovala, že jedině Sfumato respektuje neurofyziologické procesy ve všech zúčastněných orgánech a vzájemnou koordinaci jejich činností při vytváření čtenářského návyku. Nevznikají špatně čtoucí děti (ať již s diagnózou dyslexie či bez ní).

         

        V českém školství je však kvalita čtenářského výkonu stále hodnocena podle rychlosti – čím rychlejší čtení, tím kvalitnější. Ostatní čtecí metody při expozici hlásky pracují pouze s nejrychlejším provedením, zatímco Sfumato klade důraz na koordinaci a na dostatek času pro dokonalé zpracování a zafixování.

         

        Vaše metoda je zajímavá, ale na druhé straně klade nemalé nároky na učitele. Není pro ně příliš složité si tuto metodu osvojit?

        Samozřejmě podmínkou úspěchu (ostatně jako při každé činnosti) je dokonalé zvládnutí metodiky, bezchybná technika. To obnáší především dodržování jednotlivých metodických kroků a jejich návaznosti: např. učit písmena v předepsaném pořadí, aby se u dítěte vytvořila základní citlivost pro grafém i foném (písmeno a hlásku); zároveň připravovat dechový a hlasový aparát dětí na hlasité a plynulé čtení; dbát na správné tvoření hlásek a výslovnost atd. Čili náročná je, o to víc, že přísně dbá na individuální potřeby dítěte, jeho tempo práce. Avšak výsledky v podobě hmatatelných úspěchů a společné radostné práce jsou dostatečným zadostiučiněním. Na učitele mnohdy funguje jako účinná prevence před vyhasnutím. A věřte, že v mé dlouholeté praxi se snad nevyskytl případ, kdy by se po seznámení se Sfumatem učitel vrátil ke svému předchozímu stylu výuky čtení.

        V čem podle Vás spočívá jedinečnost metodiky Sfumato?

        Nesporný přínos vidím v uplatnění práva každého dítěte naučit se dobře číst, aniž by bylo diskriminováno. Sfumato klade důraz na individuální potřeby každého jedince tak, aby nebyl vydělen z procesu učení. Tedy je stejně úspěšné jak při výuce dětí s logopedickými problémy, tak dětí nadaných či dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, dětí se sníženým intelektem, dětí autistických či dětí cizinců. Tím logicky zajišťuje celoplošnou prevenci před vznikem dyslektických projevů, navíc zlepšuje výslovnost dětí.

        Jak jsem se již zmínila, každá náprava (reedukace) je totiž mnohem obtížnější než vytváření počátečních čtecích návyků; staré vazby se nejprve musí zpřetrhat a je nutné vytvořit a upevnit nové. Společnost by se měla k tomuto problému zodpovědně postavit a rozhodnout, co je pro ni ekonomicky výhodnější – zakládání nebo rozšiřování reedukačních center, stoupající počet dyslektických tříd či nárůst počtu speciálních pedagogů ve třídách anebo volba takové metodiky prvopočátečního čtení, která vyhovuje všem dětem, která přináší radost a úspěchy na obou stranách vzdělávacího procesu a která zcela přirozeně motivuje děti se stále zlepšovat. Samozřejmě mně nezbývá než pevně věřit, že se rozhodne správně.

        A co námitka, že každému vyhovuje jiná metoda?

        Ano, tu slýchávám a dnes ji už považuji za pouhou alibistickou berličku některých učitelů ZŠ i odborníků z VŠ či MŠMT. Ti ale již 20 let ignorují výsledky mezinárodních výzkumů renomovaných expertů v oblasti čtení. Můj názor je takový: dobře, ale potom má každý jedinec právo na takovou metodu, která je pro něj nejvýhodnější. Pokud mu to neumožníme, pak jej v zásadě diskriminujeme. Vžijme se do role rodiče, jehož potomek se učí číst metodou pro něj krajně nevhodnou, tedy je mu znemožněno vytvořit si správné čtenářské návyky. Vy byste se nebránila? Tím chci jen vysvětlit, že se domnívám, že zde již opravdu není čas a prostor k tomu, aby si učitel sám mohl zvolit svou vlastní metodu výuky čtení.

        Metodika Sfumato má prokazatelné výsledky, a proto usilujeme o její jednotné zavedení do škol. Předejdeme tak situacím, kdy učitel učící zvolenou metodou onemocní a zastupující učitel ji neovládá, tedy v ní nepokračuje a začne učit jinak. Chudáci děti! Podobný efekt často vzniká i při přestupu dítěte z jedné školy na druhou – v takovém případě pak samozřejmě nejde pouze o čtení.

        Kde se s touto metodou mohou pedagogická veřejnost a rodiče detailněji seznámit?

        Podrobné rozpracování jednotlivých kroků najdete v tzv. Metodice Sfumato, jež by měla v dohledné době vyjít v knižní podobě. Ale těžiště své práce spatřuji hlavně v zodpovědném vyškolení a metodickém vedení co největšího množství učitelů-elementaristů (učitelů 1. tříd). V současné době organizujeme semináře, letní školy a víkendová setkání pro pedagogy. Naše vzdělávací centrum se také zabývá nápravou špatně čtoucích dětí a mládeže. Naším cílem je však vybudovat především vzdělávací centrum, které by se stalo evropským centrem vzdělávání učitelů v efektivní pedagogice prvopočáteční gramotnosti.

         

        Jaké učitele chcete vzdělávat?

         

        Víte, za ta léta, co se věnuji lektorské činnosti pro učitele, jsem měla možnost sledovat a porovnávat připravenost budoucích pedagogů na jejich náročné povolání. A domnívám se, že v našem systému vzdělávání postrádáme speciální přípravu elementaristů, jejich praktický výcvik, který by měl být postaven mimo akademické prostředí, např. ve formě několika-semestrálního studia s ukončením atestací, včetně získání titulu, a to před nástupem do pracovního procesu. Jako škola připravuje naše děti pro život, tak i učitel by měl být na tuto dráhu řádně připraven, než vstoupí zase on do života dětí ve škole. Už J. A. Komenský si dobře uvědomoval, že v první třídě by měl být učitel nad jiné chytrý.

         

        Z těchto zkušeností a přesvědčení tedy vznikala postupně myšlenka vybudovat vzdělávací centrum učitelů v efektivní pedagogice. Je to vlastně reakce na zcela konkrétní podněty a potřeby učitelů. Vždyť takový dobře připravený a proškolený pedagog jen hoří touhou naučit i toho nejpomalejšího žáčka bezchybně číst i psát. Je kreativní; respektuje věkové a individuální zvláštnosti dětí; poskytuje dostatek času a prostoru k nácviku, zapamatování i vybavování, reprodukci učiva.

         

        Metodika Sfumato umožňuje – hravou formou, s prožitkem, se zapojením všech smyslů – celistvý osobnostní rozvoj žáků. Dobře motivuje k práci žáky s mentální retardací i žáky s rysy autismu. Správně fungující, praxí ověřený systém výuky prvopočátečního čtení nemůže být neúspěšný – selhání pedagoga, jeho nedůslednost však možná je. Při vědomí si tohoto rizika a plné zodpovědnosti za kvalitu aplikace naší metodiky vznikl model onoho vzdělávacího centra, jenž už má v současnosti promyšlenou, do detailů propracovanou strukturu a jasně definovaný obsah.

         

        Jakých konkrétních výsledků jste s metodikou Sfumato dosáhla?

        U metodiky Sfumato byly v oblasti reedukace špatně čtoucích dětí prokázány nesporné výsledky, kterých jsem dosáhla v průběhu 30 let na stovkách dětí; mnoho případů je zdokumentováno a jsou plně k dispozici. Techniku Splývavého čtení jsem propracovávala již v 70. – 80. letech. Po roce 1989 jsem ji na radu prof. Matějčka propojila s procesem psaní a následně ji ověřovala v organizačních podmínkách školy. Jedenáct let jsem touto metodou učila na škole soukromé i státní, včetně školy malotřídní (1992–2003). Tak se postupem času vytvořila holistická metodika postavená na komplexnosti procesu čtení a psaní: čtení a psaní jedno jsou!

        V průběhu let se ukázalo, že metodika Sfumato může být univerzálně využívána v rozvoji čtenářské gramotnosti v různých jazycích – velké zkušenosti máme např. s polštinou. Použitelnost, vhodnost a účinnost metody byly také potvrzeny výzkumným projektem financovaným VEGA MŠ SR a Slovenské akademie věd, zaměřeným na porovnávání efektivnosti Sfumata a jiných metod v podmínkách 1. stupně ZŠ na Slovensku. V roce 2008 nám udělilo MŠMT již pátou akreditaci k provádění vzdělávacích programů v rámci DVPP. V témže roce byla naší praktické práci v oblasti elementární pedagogiky udělena pocta na mezinárodním poli, kdy jsme byli vybráni jako jediná instituce z ČR k účasti na Evropské konferenci Dekády gramotnosti OSN v Baku.

         

        Samozřejmou částí mé práce je pečlivá dokumentace, tzn. systematické pořizování videozáznamů (od r. 2003), a písemný materiál obsahující hodnotící zprávy pedagogů, pochvalné dopisy rodičů, vyjádření odborníků z řad pedagogů VŠ, psychologů či zaměstnanců ČŠI. Některé z nich jsou zveřejněny na internetových stránkách naší organizace: www.abcmusic.cz.

        Do této doby jsme podali deset projektů a ani jeden nebyl podpořen. Ten poslední získal od hodnotitelů 91,5 bodu ze 100 a umístil se na 7. místě. Komisí však byl zamítnut – finanční podpora nebyla přidělena z důvodu udržitelnosti projektu v klíčových aktivitách a z důvodu, že se předpokládá její samovolné šíření!

         

        Co bylo přesně záměrem podaného projektu?

         

        Zaprvé, vytvořit síť lektorů, kteří by za naší podpory a metodického vedení mohli metodu dále praktikovat, vzájemně si sdílet své zkušenosti a především proškolovat zájemce z řad učitelů-aplikantů.

         

        Zadruhé, vytvořit komplexní metodický materiál pro pedagogy, který na odborné úrovni a s důsledným využitím praktických zkušeností učitelů poskytne zájemcům kvalitní oporu při aplikaci metodiky Sfumato, včetně obrazového materiálu a názorných ukázek.

         

        Materiál měl poskytnout vzorový plán výuky, který zohledňuje potřebu pomalého počátečního nácviku vnímání písmen a hlásek a potřebu dodržet jednotlivé etapy výuky čtení v průběhu 1. ročníku ZŠ, a to s využitím mezipředmětových vztahů. Doprovodný materiál měl obsahovat texty k opisům, přepisům a diktátům.

         

        Nic z toho zatím realizováno nebylo a není. Domnívám se však, že výsledky naší práce mě zavazují, abych pokračovala a nevzdávala se. Vždyť z rozjetého vlaku se nevystupuje!

         

        Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

         

        Jana Kolková

         

         

        SFUMATO alebo Splývavé čítanie

         

        • metóda alebo spôsob nadobudnutia zručnosti čítať správne, plynulo a s porozumením.

         

        Asi najdôležitejšou zručnosťou  žiaka 1. ročníka je naučiť sa správne čítať. Od zvládnutia tejto základnej zručnosti závisí ďalšia školská úspešnosť žiaka.  Naši žiaci sa učia čítať pomocou metódy SFUMATO – Splývavé čítanie, ktorej autorkou je česká pedagogička s dlhoročnou praxou v tejto oblasti PaedDr. Mária Navrátilová.

         

        Metodika Sfumato umožňuje každému žiakovi osvojiť si čitateľské zručnosti. Každé dieťa, ktoré má zdravý sluch, zrak a hlas sa metódou Sfumato naučí technicky správne čítať, pretože sa naučí správne fyziologicky tvoriť hlásky. V technike je zároveň zakotvené čítanie s porozumením. Technický základ dlhej expozície hlások dáva mnohonásobne dlhší čas CNS na spracovanie. Oči sa pohybujú dopredu ešte pri predchádzajúcej expozícii hlásky, a to kontrolovane z písmenka na písmenko. Dokonalou analýzou a syntézou sa zlepší aj písomný prejav. Technika prevedenia umožňuje žiakovi voľbu vlastného tempa pri čítaní – individuálny prístup je teda zakotvený v technike.

         

        Hodiny čítania na začiatku školského roka sa podstatne líšia od  hodín, kde sa vyučuje slabikotvornou metódou. Úvodné obdobie nazývané OSBUA je založené na zážitkovom učení, ktoré ponúka priestor na dokonalé zapamätanie  si učených hlások, ale aj na vytváranie obrazov.  Žiaci pred samotným nácvikom čítania prejdú hlasovou i dychovou prípravou, prebieha  príprava všetkých orgánov zúčastňujúcich sa na procese čítania a to zraku, sluchu i hlasu.  Žiaci sa učia hlásky správne fyziologicky tvoriť tzv. volaním, syčaním či tlačením. Ďalšími metodickými postupmi sa postupne vytvára dynamický stereotyp, teda akýsi návyk, pri ktorom sa pekne viazane napája jedna hláska na druhú. Veľmi jednoducho povedané: žiak číta prvé písmeno tak dlho, pokiaľ nevie prečítať druhé písmeno, to číta tak dlho  (a pritom pozerá už na ďalšie písmeno), kým nevie prečítať tretie písmeno... Výsledkom takéhoto spôsobu je plynulé čítanie s porozumením. Číta sa hlasno, pomaly a dlho (pre nezainteresovaných smiešne a spevavo).

        Poradie vyvodenia hlások je odlišné od poradia písmen v bežnom šlabikári, preto sa využívajú iné, efektívnejšie formy práce na  vytváranie dokonalých obrazov jednotlivých písmen. Veľmi dôležitá je práca s tabuľkami, dokresľovanie chýbajúcich častí písmen, skladanie rozstrihaných kartičiek s písmenami, písanie do múky,  pexeso, aby si žiaci dokonale osvojili grafickú i zvukovú podobu preberaných písmen.

        Následným krokom je syntéza dvoch hlások. Vytvára sa návyk, pri ktorom oko ide z písmenka na písmenko. Ešte stále sa pracuje s tabuľkami, pretože na nich sa precvičuje dokonalá analýza a syntéza, čo je výbornou prípravou na písomné diktáty.  Z tabule žiaci čítajú tlačenú i písanú podobu  dvojpísmenkových spojov.

        Ak už žiaci ovládajú tento krok, začínajú sa spájať tri písmená. Prácou na tabuľkách sa precvičí dokonalá analýza všetkých hlások v trojpísmenkovom slove. Na tabuli žiaci čítajú trojpísmenkové slová presne podľa metodických odporúčaní.

        Tretím stupňom syntézy je spojenie štyroch hlások. Precvičujú sa štvorpísmenkové slová najprv bez dlhej samohlásky, potom s dlhou samohláskou.

        Až potom začínajú žiaci čítať texty zo šlabikára. Hromadným čítaním sa nacvičuje správna intonácia vo vete. Žiaci nemajú vôbec žiadne problémy plynulo čítať text a rozumejú tomu, čo prečítali. Prevláda ešte výrazne pomalé tempo. To sa však neurýchľuje, práve naopak, žiaci sa  vedú k tomu, aby čítali pomaly. Tak sa zabráni prípadným chybám, ktoré by mohli nastať. Všetky texty v šlabikári čítajú žiaci hromadne. Prstom si pritom ukazujú čítaný text. Keďže už nie je potrebné venovať sa technike čítania, ostáva dosť času i na dramatizáciu šlabikárových či čítankových textov.

        Každý žiak si spočiatku volí rýchlosť čítania podľa svojej potreby. Neskôr, po vytvorení správneho návyku sa tempo prirodzene zrýchľuje. Metóda je založená na zážitkovom učení, čím sa odbúrava prípadný stres zo zlyhania.

        Z radov odbornej pedagogickej verejnosti je tento spôsob výučby čítania veľmi pozitívne hodnotený, hoci zatiaľ je táto metóda dosť málo rozšírená.

         

        Reálny prínos metódy SFUMATO pri výučbe čítania

         

        1. Čítanie pre všetky deti – pri počiatočnej fáze nácviku čítania sa pracuje 20 x pomalšie ako pri štandardných metódach – je to veľmi vhodné pre deti s poruchami učenia – ( pri dôslednom učení čítania touto metódou sa u detí dyslexia neobjaví) -  alebo pre deti, ktoré by pri výučbe čítania slabikotvornou metódou mali problémy.
        2. Keďže technika je založená na hlasnom prejave, správnom umiestnení tónu (zvuku) v ústnej dutine, je dodržaná hlasová hygiena (pri slabikotvornej metóde sa na to dôraz nekladie).
        3. Pri dôslednom dodržaní techniky sa zabráni dvojitému čítaniu a zamieňaniu písmen – vytvorenie dynamického stereotypu.
        4. Splývavé čítanie – žiaci neoddeľujú predložky, plynule prechádzajú z písmena na písmeno, zo slova na slovo; pri slabikotvornej metóde sa slabšie deti zaseknú pri ťažších slovách, spoluhláskových skupinkách a rozmýšľajú nad ďalším písmenom, pri splývavom čítaní  čítajú pomalšie, ale písmenká pekne spájajú a „držia“ predchádzajúcu hlásku, kým oko nenačíta nasledujúcu (dynamický stereotyp).
        5. Technika umožňuje voľbu vlastného tempa; pri slabikotvornej metóde je tempo nácviku čítania rýchlejšie – niektorí žiaci nestíhajú, nezvládajú, čo má za následok nechuť k čítaniu, k škole, zlyhanie, neúspech.
        6. Čítanie s porozumením je zakotvené v technike – dlhá expozícia hlások  a správna intonácia znamenajú mnohonásobne dlhší čas centrálnej nervovej sústavy na spracovanie.
        7. Postupnosť osvojovania písmen je založená na princípe kontrastu.
        8. Zážitkové učenie (učíme sa všetkými zmyslami) – deti si skôr a lepšie zapamätajú jednotlivé hlásky.
        9. Rôzne tempo čítania, ale rovnaký výsledok – čítanie s porozumením.

         

        Silvia Urdzíková

                                           

        Nečíta Vaše dieťa pekne plynule? Musí si text prečítať najprv potichu, až potom nahlas? Vynecháva (pridáva) písmená, hlásky, zamieňa si písmenká? Nerozumie textu, ktorý prečíta?

        Súkromná základná škola ponúka nápravu čítania nielen pre žiakov školy, ale pre všetkých, ktorí sa chcú naučiť čítať pekne, plynule, s porozumením.

        V prípade záujmu volajte na t. č.: 0915 949 733

                                                          

         

    • Kontakty

      • Súkromná základná škola
      • Námestie slobody 100, 083 01 SABINOV
      • 42081602
      • 2022546592
      • SK6809000000000505663950
      • szssabinov@primaskola.xyz
      • Riaditeľka: Mgr. Silvia Urdzíková 0915949733 Zástupkyňa riaditeľky: Mgr. Mária Jenčová 0905957166 Platby: Viktória Urdzíková 0908082633 Vrátnica: 0948181422
      • szssabinov@primaskola.xyz
  • Fotogaléria

    • Škola v prírode
    • Plavecký kurz
    • Deň rodiny 2019
    • Lyžiarsky kurz 4. - 9. ročník
    • Karneval 1.-4. ročník
    • Lyžiarský kurz - 1.-3. ročník
    • Školský ples "2019"
    • Korčuliarsky kurz
    • Imatrikulácia 1.A